Pozapomenutá a každodennímu pohledu skrytá zákoutí vodojemů na Žlutém kopci a starého sadu u Kutné Hory představuje v souboru sestaveném speciálně pro knihovnu v Ostopovicích brněnský fotograf Libor Teplý. Jeho snímky zachycují otisky lidské činnosti v nekonečné interakci s přírodou, nezdolnou a křehkou zároveň. Konec jednoho životního cyklu je zde zároveň i nadějným začátkem.
Formálně jsou autorovy kontaktní snímky výsledkem dokonale zvládnutého fotografického řemesla a práce ve fotokomoře. Preciznost, trpělivost a pokora jsou základem jeho tvůrčí metody. Obrazy zachycené s rozmyslem, vědomě, se znalostí každého detailu i možných alternativ. Rozum má v tomto aspektu jeho tvorby jednoznačně navrch.
Obsahová podstata fotografií Libora Teplého je však úplně odlišná. Plná citu, nehmotná a proměnlivá. Významy těch světlem vykreslených obrazů nejsou nikdy definitivní a vznikají teprve při setkávání s publikem. Jsou stejně živé a nespoutané jako křehké předivo kořenů, pronikajících stropy znovuobjevených vodojemů. A mnohdy také překvapivé jako nekonečný koloběh života.
LIBOR TEPLÝ (*1955)
Své první fotografie zvětšoval mamince na klíně v improvizované temné komoře doma v kuchyni. Intenzivně začal fotografovat ke konci studia na gymnáziu v Praze a od té doby jej fotografie provází celý život: na studiu Vysoké školy zemědělské v Brně, na povinné vojenské službě i v prvním zaměstnání v zemědělství. Studia zakončená titulem zemědělského inženýra záhy rozšířil o absolutorium na Institutu tvůrčí fotografie v Opavě. Zájem o fotografii a o výtvarné umění už po pěti letech nedokázal kombinovat s prací v zemědělství, a proto se rozhodl pro zaměstnání v Domě umění města Brna. Po roce 1989 zvolna nastoupil na dráhu fotografa ve svobodném povolání, na začátku nového tisíciletí s manželkou založili vydavatelství zaměřené na vydávání knih s vlastními fotografiemi. Do současnosti připravil necelou šedesátku autorských výstav a vydal přes dvacet fotografických publikací.
Comments